Chmel       Míra©2004
Stránky Elitních ROčovských Strojníků
ÚVOD AKTUALITY HYMNA FOTOARCHIV
Ilustrovaný slovníček

 

Brigádníci

Mladí lidé, podílející se na sklizni chmele. Šátky na hlavách, flanelové košile, holínky a lupulinem "provoněné" montérky s logy severomoravských firem je výrazně odlišují od mládeže, křepčící na diskotékách.


Česací stroj

Linka na česání chmele, dopraveného traktory z chmelnice. O bezporuchový chod stroje se starají strojníci. Obsluhu tvoří parta brigádníků.
Dispečer

Člověk, organizující dodávku chmele na jednotlivé česací stroje. Dispečer na snímku je přezdíván "Mrchožrout". Maso má rád pouze dobře odleželé a svým kulinářským uměním je znám široko daleko. Elitní ROčovští Strojníci jeho jídla nejednou okusili. Dva Mrchožroutovi synové jsou touto stravou přímo odkojeni a odolnost ostatních je prověřena dlouholetým testováním.

Elitní ROčovský Strojník

Tvor silně závislý na vůni lupulinu. Pohybuje se vzpřímeně (pokud je schopen) a v mnohém tak připomíná člověka. Jeho závislost na lupulinu je tak silná, že neváhá každý rok opustit na čtrnáct dní rodinu i zaměstnání a obětovat vyčerpávající sklizni zeleného zlata polovinu své řádné dovolené. Zůstává záhadou, co tvory tohoto druhu vede k takovému jednání. Víme jistě, že to není touha po penězích, protože výdělek strojníka je silně závislý na způsobu relaxace po práci a tito jedinci se věnují odpočinku téměř výhradně v restauraci "U Homíra".

 

Dočesná

Toužebně očekávaná chvíle, kdy se zvýšenou konzumací alkoholu, tancem a zpěvem slaví ukončení sklizně. Neodmyslitelnou součástí oslav je zpěv ročovské chmelové hymny, písničky "Dočesáno".

 

Homír

Majitel hospody a výčepní v jedné osobě. Vlastním jménem Jaromír.
Oficiálně "Restaurace U Petrů", jinak také "Krušovická" nebo "U Homíra", je podnik hojně navštěvovaný zejména partou Elitních ROčovských Strojníků (EROS), kteří zde čerpají síly do dalších dní sklizně.
Chmel

Chmel otáčivý (lat.Humulus lupulus) je dvouděložná dvoudomá vytrvalá bylina z řádu kopřivokvětých, čeledi konopovitých.
Pravotočivá liána s tuhými, dvouramennými příchytnými chlupy. Vstřícné listy jsou dlanitě tří až pětilaločné, hrubě pilovité. Lodyha bývá až 10 m dlouhá. Kvete v červnu a červenci, plody – chmelové hlávky – dozrávají koncem srpna.
Droga s obsahem pryskyřic, hořčin ( humulon, lupulon ), silice tříslovin a flavonoidů. Listence chmelové šištice i nažky jsou pokryty žlutými žlázkami, které obsahují hojně hořčin.
Sbírají se samičí šištice před dozráním ( srpen – září ).
Chmelové hlávky jsou dodnes osvědčenou drogou proti nespavosti, neurózám (funkční onemocnění z poruchy vyšší nervové činnosti) a hysterii. Chmel povzbuzuje chuť k jídlu, tiší křeče, působí močopudně, zmírňuje prostatické obtíže, potíže v přechodu a uklidňuje pohlavní podráždění. Snižuje reflexní dráždivost a současně stimuluje činnost trávicího traktu. Dále má droga mírný účinek antibiotický a tuberkulostatický.
 

 

Paní Vrbová a Pepa

Pepa je mechanizátor a paní Vrbová vedoucí střediska. Na Pepu se strojníci obracejí, pokud potřebují nějaký náhradní díl. Jednodušší ovšem je sehnat od něho pytel brambor. Paní Vrbová vydává strojníkům rukavice, toaletní papír a jednou jim nečekaně na konci sklizně přinesla láhev vodky.
Poslední štok

Poslední rostlina chmele, dovezená kolonou traktorů z chmelnice a očesaná vybranou česačkou za bujarého veselí všech chmelařů. Na česačkách EROS je zvykem oslavit zavěšení "vlastního" posledního štoku šampaňským, Jelzinem, případně svařeným vínem
(na česačce č.6)

 

Předseda ZD

Člověk, hbitě se pohybující areálem. Vždy překvapí strojníka zákeřně z té strany, odkud ho nejméně čeká. Polařům pak při dovezení posledního štoku vymění chmelový věnec za kořalku.
Na strojníky většinou zapomíná.
Ročov

Obec Ročov leží v pahorkatině Džbán na jižním okraji okresu Louny.
Dnešní obec Ročov se skládá ze dvou původních částí – Horního a Dolního Ročova. Starší je Dolní Ročov, připomínaný již před polovinou 14. století jako majetek Albrechta z Kolovrat, nejstaršího známého předka tohoto rodu.
Počátky Horního Ročova jsou spojeny opět s rodem Kolovratů. V roce 1352 dostal zmiňovaný Albrecht z Kolovrat svolení od císaře Karla IV., aby mohl založit na kopci nad svou tvrzí městečko. Zakladatel zřejmě počítal s velkorysejším lokačním podnikem, neboť osada se rozložila kolem nezvykle velkého a pravidelného náměstí, což u vesnic nebývá obvyklé.
Dnes zaujímá obec Ročov s 572 obyvateli rozlohu 1251,93ha.
Zemědělské družstvo Podlesí Ročov je největším producentem chmele v naší republice.
Více informací naleznete na stránkách obce Ročov.
 

Zpět na začátek